Želví namlouvání
K úspěšnému rozmnožení je velmi důležité zimování želvy. Zimování podpoří její jarní aktivitu a rozmnožovací pud. V případě, že na jaře pozorujeme zápasy dvou želv, nejspíš dva samci bojují o samici. Poražený samec končí na zádech a vítěz má právo se pářit se samicí. Námluvy probíhají tak, že samec samici honí, kouše jí do hlavy a do noh, vráží do ní krunýřem. Jakmile se samice zastaví a čeká na samečka, ten se na ni vyšplhá a pevně ji obemkne předníma nohama. Po napáření sameček od samičky odchází. Želvy jsou jinak samotářské a zájem o sebe jeví jen v období rozmnožování, na jaře po skončení zimování. Pokud želvičky tedy nechováte pohromadě, měli byste je alespoň v tuto dobu připustit. Želvičky se rozmnožují až od pátého roku věku. Samce želvy poznáme podle toho, že samec má delší a tlustší ocas a řitní otvor má dále od konce karapaxu.
Samice naklade 3-100 vajec do písku nebo substrátu, měl by být pro ni v teráriu připravený. Po nakladení všech vajec je přemístěte do inkubátoru. Nejvhodnější teplotou pro vývoj zárodku je 23-29 °C. Pečlivě ji překontrolujeme teploměrem a podle potřeby ji upravíme. Důležitá je také přiměřená vlhkost. V případě velkého množství nakladených vajec si můžete inkubátor vyrobit třeba ze staré lednice a vajíčka do něj naskládat. Kdybychom nechali okolní substrát vyschnout, vyschla by i vajíčka, jejich skořápka je prodyšná. Naopak příliš vlhkosti znamená nebezpečí, že vajíčka zplesniví. Jestliže se nám podaří překonat tato úskalí, budeme odměněni pohledem na krásné novorozené želvičky.
